HODOWITZ ⛪ STARÉ HODĚJOVICE Multi-cache

Jednoduchá multicache, která je až na samotnou finálku, pohodlne dostupná po místních cestách.

STARÉ HODEJOVICE (HODOWITZ) -

ves ležící 5 km jihovýchodne od centra Ceských Budejovic je doložená již r.1407 jako majetek pánu z Vidova. Do odtržení její cásti Nové Hodejovice, ke kterému došlo v roce1957, byl název obce pouze jednoslovný a znel Hodejovice.

---

Puvodní osídlení na katastru dnešní obce Staré Hodejovice je prokázáno již ve starší dobe bronzové. Toto praveké sídlište se nalézalo smerem k rece Malši, západne od Novohradské silnice. Další osídlení lokality pochází z mladší doby hradištní, kdy asi v 10. století n.l. existovala v techto místech slovanská osada.

Stredovek
Na nynejším území vsi se první osadníci zacali usazovat pravdepodobne v dobe vrcholné stredoveké kolonizace která zde probíhala ve 13. a 14. století. Již tehdy byla vytycena obdélníková náves a tato stredoveká parcelace je patrná dodnes navzdory tomu, že náves je v pomerne znacne svažitém terénu. Z uvedeného období pak pochází i puvodní jméno vsi a odkazuje nás na pravdepodobného, ale blíže neznámého lokátora jménem Hodej. Hodejovice tedy byla ves lidu tohoto Hodeje.

První písemné zmínky a doložení majitelé
V období pocátku 15.století príslušela celá vesnice ješte k majetku pánu z Vidova. Tuto skutecnost potvrzuje i nekolik dochovaných písemností (napríklad odoklad o odpuštení roboty osadníkum usedlým v Hodejovicích za celkový poplatek 100 kop grošu od Jan Tožice z Vidova, z roku 1419).
V dalším období se ves dostala do majetkové držby pánu z Rožmberka a byla zaclenena pod správu jejich panství Trebon. Tou dobou již šlo celkem o 28 poddanských usedlostí osedlých zejména nemeckým obyvatelstvem. V majetku Rožmberku zustala ves až do úmrtí posledního z nich, Petra Voka. Na pocátku 17. století posloužila vesnice patrne jako zástavní zboží, a majitelem byl ceskobudejovický mincmistr Kryštof Mattinghofer, ale ze zástavy mu byla již v roce 1614 vyplacena. Pak se ves dostala do majetku dalšího velkého šlechtického rodu, pánu ze Švamberka, ale ti ji ztratili již v pobelohorské dobe.
Posledním významným rodem, který vykonával správu nad Hodejovicemi až do ukoncení poddanství byl rod pánu ze Schwarzenberku. Od roku 1850 má obec samostatnou správu a v roce 2000 obdržela vlastní znak.

---

Dríve byly v bezprostredním okolí vsi výnosné doly na stríbrnou rudu, smerem k Dobré Vode se dokonce dolovalo i zlato. Poslední a nejvetší šachou, která byla v provozu ješte v letech 1827 - 53, byla šachta Sv. Jana Nepomuckého, ale pro postupné vycerpání ložišek a hlavne neustálé potíže se zaplavováním šachet byla nakonec veškerá cinnost v revíru ukoncena. V soucasnosti jsou již všechna dulní díla zavalená a zatopená.

Na vrchu Vetrná, v blízkosti staré šachty Carolina byl pak ješte v minulém století provozován kamenolom, ale ani v nem už žádná težba neprobíhá.

Jistou perlickou z doby dolování je zachránení horníka jménem Josef Matiska. Ten v léte roku 1847, po náhlém zatopení jedné z dulních šachet, zustal celých 9 dnu uveznený v podzemí. Prežil tam pouze díky vytvorení vzduchové kapsy a hlady údajne nezemrel jenom proto, že po celou tu dobu jedl zásobu tabáku kterou mel u sebe. Jak velikou tabaterku si s sebou tehdy Matiska vzal není známo, ale podle nás to musel být doopravdy hodne náruživý kurák.

---

Pred vypuknutím stavovského povstání žilo v obci 25 poddaných, príslušejících hlavne nemecké národnosti, ale roku 1625 zde žilo pouhých 6 chalupníku. Obec se opet zacala rozrustat koncem 18. století a až pocátkem 20. století se zde zvyšoval i pocet ceského obyvatelstva. Tehdy ovšem platila zásada, že do úradu v obci se mohli dostat pouze majetní obcané a tak díky tomu, že témer všechny velké statky byly nemecké, zustávala i správa obce prakticky až do konce Rakouska – Uherska v nemeckých rukách.

Ceši si zacali stavet své domy prevážne v západní cásti hodejovického katastru kde z této lokality pozdeji vznikla i samostatná obec Nové Hodejovice (dnes soucást krajské metropole). Podíl na samospráve obce si ceské obyvatelstvo vymohlo až po vzniku Ceskoslovenska ve volbách roku 1919. Nemecké obyvatelstvo pak bylo z obce, po roce 1945, úplne vysídleno.


Podíl nemeckého obyvatelstva do poloviny ctyricátých let minulého století ostatne dokládá i fakt, že napríklad až do roku 1951 v obci neexistoval ceský, ale pouze nemecký Sbor dobrovolných hasicu. Ten byl založený již v roce 1896. Také škola byla v obci dlouho jen nemecká. Od školního roku 1873 do roku 1875 se vyucovalo v jednom ze statku a teprve pak byla postavena samostatná školní budova na návsi pod kaplí, dnes tam místo ní funguje hostinec. Ceská škola byla ve dvacátých letech postavena v ceské cásti obce, v dnešních Nových Hodejovicích.


Dnes již existenci nemeckého živlu v obci prakticky ani není možné vysledovat. Dokonce ani na památníku obetí z první svetové války nenajdete jediné nemecké jméno. Pro ty jimž by tento rozpor vrtal hlavou je tu celkem prosté vysvetlení. Pomník sice obec v roce 1936 vybudovala, ale tento byl po odsunutí nemeckých obyvatel nahrazen novým památníkem na nemž již jména padlých obyvatel nemecké národnosti nebyla uvedena.
V obci aktuálne žije asi tisícovka obyvatel v necelých ctyr stovkách domácností, pricemž výstavba nových domu stále pokracuje.

K památníku vás privedou úvodní souradnice kešky a vaším úkolem bude zjistit na nem první z potřebných indicií:

Jako údaj „ A „ si zapište počet všech príjmení uvedených na památníku.

---

Mimo již zmínený pomník padlým naleznete na upravené návsi ješte novogotickou kapli s vežickou a hodinami která pochází z roku 1900 a pod ní stojí malá, ale starší výklenková kaplicka.
Svažitá obdélníková náves je dosud obklopena nekolika usedlostmi z puvodní zástavby. Mezi nejcennejší dochované památky z této tzv. lidové architektury patrí zejména domy popisných císel 33 a 39, 40 nebo i 73.

---

---

---